Jak vidí problém odpadů mladá brigádnice

Již na základních školách nás učí třídit odpadky, starat se o přírodu a uklízet si po sobě. Každý z nás je také obeznámen s tím, jaký dopad máme na přírodu díky našim odpadům, a obzvlášť v dnešní době je téma odpadů velice rozsáhlé. Bohužel jako u všeho, i u takového téma jsou jedinci, kteří nedokáží zpracovat jednoduchá fakta a nechápou věci, které znají i malé děti v mateřské školce.

Nejen, že jsou zde lidé, kteří se neobtěžují tříděním, jsou zde i lidé, kteří se neobtěžují tím, aby po sobě odpad vyhodili do koše či popelnice. Po takových lidech musí někdo jít a odpad sebrat. Odpad jsem sbírala ještě před tím, než jsem se rozhodla přidat k technickým službám. Takový plastový sáček například, zůstane v přírodě dalších více jak 20 let než se rozloží. To znamená, že kdyby nikdo ten sáček nesebral, chodili bychom kolem něho dalších 20 let s tím, že by tam postupem času takového odpadu nadále přibývalo. Takovýmto způsobem bychom za štěstí nepovažovali nález čtyřlístku, ale živé květiny.

Jelikož mne taková myšlenka trápí, rozhodla jsem se přidat k technickým službám, kde jsem se ujala sbírání odpadu v naší obci. Bohužel i já mám své hranice, a jakožto středoškolačka v druhém ročníku, nemám tolik času na to, abych za jeden den uklidila celou obec. Neulehčuje to ani fakt, že za pouhé jedno skoro čtyřhodinové sbírání, jsem schopná sesbírat až čtyři plné pytle odpadu, s tím, že jeden pytel má objem cca 100 l. To je pouze odpad z míst, které je třeba uklízet téměř obden.

Takovými místy jsou Karlín, autobusové zastávky „Na Točně“ a „Obecní úřad“, okolí Obecního úřadu, Základní škola, okolí našich obchodů, jak v Opatovicích tak v Pohřebačce, a stezka Dubovka. Cesta tedy začíná na naší nejnovější zastávce „Na Točně“. Přesto, že byl každé naší autobusové zastávce přidělen odpadkový koš, který byl připevněn tak, aby byl zřetelně viditelný, se najdou lidé, kterým lenost nedovolí se k odpadkovému koši natáhnout, a tak odpad zahodí vedle, či nejlépe přímo pod odpadkový koš.

Dále můžeme pokračovat do Karlína, kde narazím na nemálo překvapení. Běžně tam tak můžete potkat plastové obaly od nejrůznějších sladkostí, skleněné láhve od alkoholu, nedopalky od cigaret, plechovky, nikotinové sáčky, krabice od pizzy, ale také dárečky v podobě dětské pleny, spodního prádla, plných dětských lahviček a jiných pitíček, polystyrén, ale také elektroniku a kondomy. Ať už se vydáte do Karlína jakýmkoli směrem, po cestě vždy potkáte minimálně jeden odpadkový koš, který na svém místě zůstává i při vašem odchodu.

Dále můžeme pokračovat k Obecnímu úřadu a zastávkám s ním sousedícím. Po cestě kolem Obecního úřadu stojí lavička i s odpadkovým košem. Bohužel se odpad nachází spíše v oblasti pod lavičkou než v koši. Tento odpad tvoří především různé papíry, noviny a obaly, a to přímo pod dohledem kamery. Kolem obecního úřadu si to můžeme namířit rovnou k autobusovým zastávkám. Zde rostou okrasné keře, které mají sloužit k zvelebení naší obce. Každodenně jsou však zasypávány nejrůznějšími odpadky, mezi kterými se často nacházejí i samotné potraviny. Takovýto pokus o hnojení našich keřů je však velice kontraproduktivní, a zabere dohromady po obou stranách silnice spoustu práce vše vybrat, aby bylo poznat, že keře slouží na okrasu.

Dále je třeba uklidit okolí samoobsluhy. To je povětšinou zaplněno skleněnými lahvemi od alkoholu, občas dokonce v podobě skleněného puzzle, o které je velice lehké se zranit. Zajímavější je však prostor před Základní školou, který občas více připomíná kompost. Není tajemstvím, že je tento prostor velmi často zaplněn nesnědenými svačinami a ovocem ze školní jídelny. Mezi jídlem však často sbírám i obaly od nejrůznějších pochutin, plastové lahve a plechovky od energetických nápojů. Když budete mít štěstí, můžete také vytáhnout z keře něčí sešit či učebnici, samozřejmě v již nepoužitelném stavu. Co mne však zarazilo nejvíc a nejednou, byl nález mezi stromy, který obsahoval, použité kondomy, plechovky od piva, krabičku cigaret s polovinou původního obsahu a nikotinové sáčky. Bohužel nemůžeme nikdo od dětí očekávat, že si po sobě odpadky uklidí, když ve svém okolí potkávají více odpadu, než jsou oni sami schopni vyprodukovat.

Naši cestu zakončíme na stezce Dubovce cestou do Pohřebačky k samoobsluze. Po cestě posbíráme především velké množství nedopalků a nikotinových sáčků včetně nejrůznějších lahví od alkoholu a limonád. Mezi nálezy někdy nechybí ani ztracená ponožka, krabičky od nejrůznějších doplňků a zařízení, baterie, dámské hygienické potřeby v podobě vložek a spousta toaletního papíru a ubrousků, u kterých si dokážeme domyslet k čemu byly za keři použity. Jak na Dubovce, tak u samoobsluhy nalezneme také spoustu obalů od brambůrek a plechovek.

Bohužel jsou místa, na která se nedostanu, a na kterých odpad stále zůstává, jako například prudký sráz do vody, nebo jakékoliv jiné překážky ohrožující zdraví. Je smutné, že mají lidé tu potřebu házet do takových míst, ale i všude jinde odpady, a že nejsou schopni si je u sebe ponechat, dokud nepotkají odpadkový koš. Všechna místa, která byla již zmiňována, však spojuje jedna věc, a to že dohromady na nich za jeden měsíc bylo nasbíráno více jak 30 roušek a respirátorů, které neohrožují jen přírodu ale i nás. A na to je třeba myslet. Je třeba myslet na to, že svým chováním nezanášíte pouze své okolí, ale také okolí všech ostatních kolem vás.

Eliška Fidrová