Historie

Opatovice nad Labem jsou starobylá obec. Její dějinné osudy jsou protkány významnými historickými událostmi. V dávných dobách území v místě a okolí bylo vždy osídleno. Jedná se o osídlení z dob bronzových, kultury lužické, slezskoplatěnické a kultur již slovanských, starší a mladší doby hradištní.

Obec leží v Polabské nížině, na pravém břehu řeky Labe, na jejím horním toku v průměrné nadmořské výšce 224 m. Rozhodujícím fenoménem, který určoval krajinný ráz zdejšího území, bylo vždy Labe, které měnilo často své řečiště, vytvářelo mnohá ramena, meandrovalo v blízkém okolí, zanechávalo po sobě četná jezera, tůně, mokřiny a naplaveniny. Na místě dnešního severovýchodního cípu katastru vytvořila řeka Labe v dávných dobách svými rameny četné ostrovy, velice vhodné místo pro usazení církevního řádu benediktinů. Ti sem přicházejí z Břevnova někdy okolo poloviny 11. století a zřizují zde na základě pozvání majitele zdejšího území vladyky Mikulce tzv. poustku Mikulcovu. Úkolem tohoto církevně - hospodářského centra bylo vytvořit zde podmínky pro založení kláštera. Jeho vybudování v roce 1073 (1086) mělo jednoznačný význam pro pojmenování obce, neboť při založení kláštera, tedy vzniku samostatného opatství, se obec stala jeho součástí a to se objevilo i v jejím pojmenování (obec v opatství či opatova obec - Opatovice). Klášter mužského církevního řádu sv. Benedikta existoval v Opatovicích nad Labem téměř tři a půl století, než v roce 1421 zanikl v bouřích husitských válek. V historických záznamech je zmínka z roku 1397 o kapli Panny Marie, která stála mimo klášterní ohradu, snad na místě dnešního farního kostela sv. Vavřince. Obec Opatovice nad Labem ve svém historickém vývoji získala svůj charakteristický tvar, který byl protáhlý ze severu na jih, rovnoběžný s tokem Labe.

Po zániku kláštera se opět dostává do majetku Diviše Bořka z Miletínka, kterému byl v roce 1436 zapsán císařem Zikmundem Lucemburským celý klášterní majetek. Ještě v 15. století přechází obec do majetku rodu Jiřího z Poděbrad. V roce 1491 je celé panství s centrem na Kunětické hoře a později v Pardubicích zapsán jednomu z nejmocnějších šlechtických rodů - Pernštejnům. Představitel Pernštejnů Vilém v roce 1498 jako první postavil na Labi opatovický jez a zároveň začal budovat významné vodní dílo Opatovický kanál, který byl dokončen v roce 1514. Jeho hlavním úkolem bylo napájet celou rybniční soustavu chovných rybníků. Rod Pernštejnů však v roce 1560 o své pardubické panství z finančních důvodů přišel a to bylo vráceno zpět do rukou panujícího rodu - Habsburkům. Do historie obce krutě zasáhla třicetiletá válka, v roce 1645 byla obec vypleněna švédským vojskem generála Tortensona. Po roce 1648, kdy byla třicetiletá válka ukončena, byla též uskutečněna rekatolizace obyvatel. Ustavení farnosti v Opatovicích nad Labem je datováno k roku 1580, ta sdružovala farníky z Opatovic nad Labem a z okolních obcí. Kostel sv. Vavřince byl postaven ve dvacátých letech 15. století. Z této doby pochází hranolová gotická věž s cimbuřím a hlavní loď kostela, která byla později barokně přestavěna. Poslední přestavba proběhla v 18. století, kdy kostel dostal současnou podobu. V roce 1680 byla u opatovického jezu na Labi zřízena lososnice.

V 18. století se obec rozrůstá, v roce 1777 má již 51 domů. V roce 1757 byl vystavěn hostinec - dnešní hospoda „Na Zatáčce“. V roce 1770 byl vybudován panský obilní mlýn - dnešní Morávkův mlýn a v roce 1777 je doložena první kovárna. V roce 1796 byla do obce přestěhována papírna ze Semína, a ta byla v provozu v letech 1799 až 1851.

V 19. století se obec nadále rozrůstá, zvyšuje se počet obyvatel. Správa obce byla až do poloviny 19. století organizována prostřednictvím rychtáře, většinou nejbohatšího sedláka, který byl osvobozen od platby daní a měl další privilegia. V letech 1848 až 1849 bylo císařem Františkem Josefem I. stanoveno právo obcí volit si své zástupce v rámci obecních voleb. Vzniká tak první obecní samospráva. V letech 1819 až 1823 byla vybudována císařská silnice, dnešní komunikace č. 324, která procházela obcí a umožnila rychlejší spojení s městskými centry - Pardubicemi a Hradcem Králové. Druhou významnou událostí byla stavba železnice, a v roce 1857 byla postavena na katastru Pohřebačky železniční stanice Opatovice nad Labem. V roce 1969 byla založena první pošta. V roce 1870 byl v Opatovicích nad Labem vystavěn první průmyslový závod – cukrovar. V roce 1888 byla postavena nová škola. Na podnět některých občanů i obecního úřadu se staví sochy a kříže. Jedná se o sochu sv. Václava, sv. Josefa, Panny Marie, sv. Jana Nepomuckého a dvě sochy s tématikou ukřižování Ježíše Krista.

Doba 1. světové války se stala jedním z nejtragičtějších období v celé historii Opatovic nad Labem. Na frontu bylo odvedeno celkem 228 občanů, z nichž 21 za monarchii položilo životy. 16 opatovických občanů se jako legionáři podílelo na vzniku samostatného Československa.

Existence Československé republiky v letech 1918 až 1938 se stala ve vývoji obce velmi významným obdobím, a to ve všech oblastech života občanů. Obecní správě dominuje politická strana Republikánská čsl. venkova, která působí ve vedení obce po celých dvacet let, kdy byl téměř po celé období starostou Jan Jozíf. V roce 1900 má obec 986 obyvatel a 109 domů, v roce 1940 je to již 1400 obyvatel a 210 domů. Opatovice nad Labem mají v této době dva mlýny na obilí, které jsou postupně přestavěny na hydroelektrárny, z nich se již v roce 1911 dodává elektrický proud do veřejné sítě. Dále dvě velké strojírny, pilu, továrnu na cukrovinky Albis a další menší či větší průmyslové a obchodní podniky. V rámci veřejné výstavby byla v roce 1924 dokončena budova radnice a dále byl v tomto roce vybudován první úsek veřejné kanalizace.

V první polovině 30. let bylo společně s obcí Pohřebačka založeno Vodní družstvo, jehož cílem bylo odvodnění a usměrnění vod hospodářské půdy. V roce 1930 bylo v obci evidováno 159 zemědělských závodů, které hospodařily na rozloze 836 hektarů půdy. Nejdůležitější institucí, která ovlivnila vývoj obce v první polovině 20. století, byla Zemská vychovatelna pro mladistvé, která byla v letech 1889 až 1900 vybudována na místě zaniklého cukrovaru. Její existence umožnila dokončit v obci proces započatý v druhé polovině 19. století, kdy se postupně z ryze zemědělských Opatovic nad Labem stává obec obchodně průmyslová s bohatým kulturním životem. Koncem 19. stoleté byl zřízen první lékařský obvod, který založil významný opatovický občan a starosta MUDr. Emanuel Nohejl. V oblasti tělovýchovy a sportu byla založena v roce 1902 organizace Sokol a v roce 1926 vznikl fotbalový klub AFK Opatovice nad Labem. K největšímu rozmachu spolkové činnosti dochází po roce 1918. Působila zde Občanská beseda, jež byla založena v roce 1895. Řídila knihovnu a významný divadelní soubor. Dalším kulturním spolkem byl Dalibor, založen v roce 1919, který působil jako pěvecký a hudební soubor. Nezastupitelnou úlohu v obci má Sbor dobrovolných hasičů, který vznikl v roce 1881. V obci byla v roce 1896 zřízena též spořitelna a záložna.

V období 2. světové války se stala obec dějištěm mnoha dramatických událostí. V první polovině roku 1942 se představitelé obce Jan Jozíf a František Nyklíček zapojili do činnosti ilegální skupiny, která zabezpečovala londýnský výsadek Silver A. Po odhalení byli v červenci 1942 popraveni v Pardubicích na Zámečku. Dalšími občany, kteří položili své životy v boji proti německým okupantům, byli Jan Volek, Alois Volek, Josef Žák a František Vacek. V dubnu roku 1944 byl proveden na katastru obce v místě u silnice na Vysokou nad Labem výsadek skupiny Barium, který měl z pověření londýnské vlády připravovat podmínky pro povstání ve východních Čechách. V zimě roku 1945 se staly Opatovice nad Labem svědky takzvaných pochodů smrti. Na samém konci války tragicky položili své životy opatovičtí občané Josef Syrůček a František Jiřinec.

V květnu 1946 proběhly první poválečné svobodné volby. Nejvíce hlasů dostala KSČ. Předsedou MNV se stal František Šejvl, představitel sociální demokracie. Padesátá léta minulého století byla na vesnici ovlivněna kolektivizací zemědělství. Nadějný vývoj v politice socialismu s lidskou tváří zastavil v srpnu 1968 příchod vojsk Varšavské smlouvy. Opatovicemi nad Labem projela dne 21. srpna vojska Polské lidové armády. Ve funkci předsedy MNV se v době normalizace vystřídali František Šejvl, Bohuslav Půlpán, Josef Lorenc, Miroslav Brambora, Josef Zajíc, František Mohaupt a Karel Šostek. V roce 1976 došlo na základě rozhodnutí ONV a KNV ke sloučení dvou obcí Opatovic nad Labem a Pohřebačky pod jeden správní celek, MNV Opatovice nad Labem. Pohřebačka se tak stala místní částí. Zvýšená výstavba rodinných domů a vznik sídliště „Bytovky“ byly ovlivněny výstavbou velké tepelné elektrárny (od roku 1974 i teplárny) v letech 1956 -1960 a od roku 1951 i přítomností vojenského útvaru. Počet obyvatel vzrostl mezi lety 1946 až 1989 z 1137 na 1991. V obci byla vybudována redukční stanice plynovodu s rozvody. Nově byl zrekonstruován kulturní dům, lékařský dům a dům s pečovatelskou službou pro seniory. Pro tělovýchovnou aktivitu byl vystavěn sportovní areál, který spravoval místní vojenský útvar.

V oblasti dopravní obslužnosti se situace výrazně změnila k lepšímu po dostavbě Hradubické silnice v roce 1973, která nově spojila Hradec Králové a Pardubice. V roce 1974 se Opatovice nad Labem stávají členy největšího JZD na Pardubicku – JZD Polabí. V roce 1965 byla vystavěna nová pavilonová škola. Péče o zdraví byla pro občany Opatovic nad Labem zajištěna obvodním, dětským a zubním lékařem. Kulturní a společenský život byl sjednocen pod hlavičkou Osvětové besedy. Její nejvýznamnější složkou byl divadelní soubor. V budově bývalé školy byla Místní lidová knihovna a také kino. Společenský život reprezentovali společenské a zájmové organizace, zejména TJ Sokol, Svaz požárníků, Svaz zahrádkářů, Svaz žen, Červený kříž, Svaz rybářů a další. V roce 1973 oslavila obec své velké výročí - 900 let od svého založení (od první písemné zmínky). Při této příležitosti byl postaven v Karlíně památník obětem 1. a 2. světové války. V roce 2009 byla v Pohřebačce obnovena původní zvonička se zvonem Vavřincem.

Změna politického systému v roce 1989 byla důležitým mezníkem. 24. 11. 1990. byl zrušen MNV a nahrazen obecním úřadem. Prvním polistopadovým starostou se stal v letech 1991 až 1998 Ing. Jan Tikal, v letech 1999 až 2002 Mgr. Miroslav Jozíf a v posledních pěti volebních obdobích od roku 2003 doposud řídí obec Opatovice nad Labem Ing. Pavel Kohout. Důležitou stavební investicí se stala rekonstrukce lékařského domu v budově bývalé mateřské školy a rekonstrukce Společenského domu v prostoru bývalých kasáren. Po roce 1989 celá obec svou výstavbou rozkvetla a omládla v takovém měřítku, jaké její dlouhá historie nepamatuje. Počet obyvatel Opatovic nad Labem nad Labem se zvýšil o téměř 560, počet domů (čísel popisných) stoupl na 640. MŠ byla rekonstruována a přistavena. ZŠ začala se svou nutnou rozsáhlou rekonstrukcí a v roce 2019 výstavbou Centrálního pavilonu.

Největší změny na území obce proběhly ve výstavbě silničních komunikací. Málokteré místo v našem regionu bylo po roce 1989 v této oblasti zasaženo tak mohutnou výstavbou. Jednalo se o výstavbu dálnice D11 a hlavně o její spojení s vybudováním jedné z největších mimoúrovňových křižovatek středoevropského významu v jižní části obce. Přestože Opatovice nad Labem jsou výrazně ovlivněny průmyslem, dopravní infrastrukturou a dalšími projevy civilizace, nalézá se zde podél řeky Labe pruh téměř nedotčené přírody i s jednou chráněnou přírodní oblastí Hrozná, u nádraží se nalézá velký písník Opaťák, s celoročně čistou vodou.

V Opatovicích nad Labem byly položeny základy moderní občanské společnosti, která směle vstoupila do třetího milénia.

• Historie vzniku a podoby obecních symbolů zde.
• Dobové fotografie Opatovic nad Labem